Články
- Všechny kategorie
- AI regulace
- Compliance
- COVID-19
- Duševní vlastnictví
- ESG
- Farmaceutické právo
- Flexinovela zákoníku práce
- Fúze a akvizice
- Insolvenční právo
- Kolektivní investování
- Korporace
- Kyberbezpečnost
- Nemovitosti
- Novinky
- Občanské právo
- Obchodní právo
- Ochrana osobních údajů
- Ochrana spotřebitele
- Potravinové právo
- Pracovní právo
- Právo EU
- Právo ICT
- Právo technologií
- Právo životního prostředí
- Pro bono
- Procesní právo
- Regulatorika
- Restrukturalizace a insolvence
- Správní právo
- Trestní právo
- Ukrajina
- Whistleblowing
- Z kanceláře
- Zdravotnické prostředky
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení …
Číst víceProtinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat. Na rozdíl od právní …
Číst víceBěh promlčecí lhůty v souvislosti s dohodou o mimosoudním řešení sporu ve světle rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 431/2024
Snaha vyřešit spor smírnou cestou bez nutnosti zahájení řízení před soudem představuje přirozenou, a hlavně žádoucí součást soukromoprávních vztahů. Občanský zákoník tomuto přístupu vychází vstříc prostřednictvím § 647 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), podle kterého promlčecí lhůta k uplatnění nároku věřitelem po dobu mimosoudního jednání s dlužníkem neběží. Smyslem tohoto institutu je …
Číst víceVyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Usnesením velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 4. 2024, č. j. 31 Cdo 225/2024-543 (dále jen „Usnesení“), se Nejvyšší soud odklonil od dřívější striktní judikatury[1] a vrátil jistotu a alespoň mezi částí odborné veřejnosti i chtěný stav v otázce vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu. Tento článek si neklade za cíl rozebrat argumentaci …
Číst více