Co Vás zrovna
zajímá.

Kategorie: Občanské právo

27. 08. 2026

Běh promlčecí lhůty v souvislosti s dohodou o mimosoudním řešení sporu ve světle rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 431/2024

Snaha vyřešit spor smírnou cestou bez nutnosti zahájení řízení před soudem představuje přirozenou, a hlavně žádoucí součást soukromoprávních vztahů. Občanský zákoník tomuto přístupu vychází vstříc prostřednictvím § 647 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), podle kterého promlčecí lhůta k uplatnění nároku věřitelem po dobu mimosoudního jednání s dlužníkem neběží. Smyslem tohoto institutu je …

Číst více
20. 08. 2026

Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?

Usnesením velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 4. 2024, č. j. 31 Cdo 225/2024-543 (dále jen „Usnesení“), se Nejvyšší soud odklonil od dřívější striktní judikatury[1] a vrátil jistotu a alespoň mezi částí odborné veřejnosti i chtěný stav v otázce vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu. Tento článek si neklade za cíl rozebrat argumentaci …

Číst více
06. 08. 2026

Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka

Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti. Podle § 155 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), může společník požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do jejích dokladů a kontrolovat údaje v nich obsažené. Jednatelé …

Číst více
23. 07. 2026

Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty

Rozsudkem ze dne 24. června 2026, sp. zn. 23 Cdo 2613/2025 (dále jen „Rozhodnutí“), Nejvyšší soud významně korigoval svůj dosavadní přístup k určení počátku běhu promlčecí lhůty u práv na smluvní plnění, jejichž splatnost je podle dohody stran ponechána na vůli věřitele. Učinil tak poté, co byl při novém projednání věci vázán právním názorem Ústavního …

Číst více
Zpět na články