Směrnice Evropské unie CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování, přináší postupně od roku 2024 nové povinnosti při poskytování podrobnějších a srovnatelnějších informací o udržitelnosti společností a o nefinančních aspektech jejich podnikání. ESRS (European Sustainability Reporting Standards) poskytují vodítko, jaké informace a jak budou povinné společnosti reportovat.
Povinnost nefinančního reportingu čeká a nemine značnou část společností působící v členských státech EU, ale i mimo. Obsah reportingu je stanoven zejména směrnicemi CSRD a dalšími právními dokumenty legislativy EU a značnou roli budou hrát i prováděcí akty a legislativa členských států. Aby informace v reportech a obecně výstupech společností týkající se ESG byly srozumitelné a srovnatelné, je nezbytné mít společné standardy, postupy a terminologii. Právě zde vstupují do hry ESRS – standardy EU pro vykazování udržitelnosti, které nyní dostaly finální podobu.
V následujícím článku Vám shrnujeme základní informace o ESRS standardech, jaký mají význam, pro koho jsou závazné a jaké konkrétní požadavky na zveřejňování informací obsahují.
Co jsou to standardy EU pro vykazování udržitelnosti?
Standardy EU pro vykazování udržitelného rozvoje, přijaté Evropskou Komisí v přenesené pravomoci (European Sustainability Reporting Directive – ESRS), jsou nové povinné standardy EU, kterým musí společnosti v rámci CSRD přizpůsobit svůj ESG reporting. Cílem těchto standardů je zajistit, aby společnosti, které spadají do jejich působnosti, vykazovaly srovnatelné, relevantní a spolehlivé informace o udržitelném rozvoji, a zároveň aby bylo naprosto jasné, co se od nich očekává, že budou vykazovat. Poprvé v historii na úrovni celé EU budou informace o životním prostředí, sociální oblasti a správě a zveřejňování informací o udržitelnosti podniků vyžadovány ve standardizovaném, srovnatelném a konzistentnějším formátu – stejně jako finanční výkaznictví.
ESRS standardy nyní dostaly finální podobu a po skončení kontrolního období a po vstupu v platnost, tedy od 1. 1. 2024, budou hlavním zdrojem informací pro sestavení zprávy o nefinančním výkaznictví – ESG reportu, které bude pro řadu společností od roku 2024 povinné. Jak první drafty uveřejněné v listopadu 2022, tak i současné aktuální a finální znění ESRS standardů připravovala Evropská Komise ve spolupráci s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG[1]).
ESRS standardy se skládají z jednotlivých standardů, které pokrývají různé aspekty udržitelnosti chodu podniku. Mezi ně patří například environmentální dopad podniku, sociální a pracovní podmínky, etika a řízení, dodavatelský řetězec, zákaznická odpovědnost a další relevantní oblasti. Tyto standardy poskytují přesné definice ukazatelů, metody měření a způsoby zpráv, které mají společnosti využít při podávání zpráv o udržitelnosti (blíže dále v článku).
Dvanáct ESRS je rozděleno do kategorií (i) obecné zásady reportingu, (ii) průřezové požadavky na zveřejňování informací a (iii) tematické standardy na zveřejňování informací o tématech ESG (o těchto více dále v článku).
Co má reporting obsahovat?
Klíčové oblasti a požadavky pro podávání zpráv o udržitelnosti dle ESRS jsou následující:
ESRS 1 – Obecné požadavky:
- definují základní obecné normy a předpisy pro reportování o udržitelnosti.
ESRS 2 – Obecné informace:
- obsahují základní informace o společnosti, včetně identifikace, období zprávy a dalších základních údajů.
ESRS E1 až E5 – Environmentální aspekty:
- E1: Změna klimatu;
- E2: Znečištění;
- E3: Vodní a mořské zdroje;
- E4: Biologická rozmanitost a ekosystémy;
- E5: Využívání zdrojů a oběhové hospodářství.
ESRS S1 až S4 – Sociální aspekty:
- S1: Vlastní pracovní síla;
- S2: Pracovníci v hodnotovém řetězci;
- S3: Dotčené komunity;
- S4: Spotřebitelé a koncoví uživatelé.
ESRS G1 – Správa a governance: tato část obsahuje požadavky týkající se správy společnosti a způsobu jakým řídí své iniciativy o udržitelnosti.
Každá z těchto oblastí a podsekcí obsahuje specifické požadavky a normy pro reportování informací o udržitelnosti v daném tématu či oblasti, aby společnosti poskytovaly komplexní pohled na své aktivity a jejich dopad na životní prostředí, sociální sféru a správu[2].
Odložení účinnosti pro určité podniky
Evropská komise představila nový návrh na změnu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, jenž směřuje k posunutí termínu pro implementaci ESRS standardů pro podniky působící v určitých odvětvích a některé subjekty ze třetích zemí až do 30. června 2026. Cílem tohoto opatření je usnadnit administrativní postupy pro podniky působící v EU, včetně podniků ze třetích zemí. Tato úprava má za úkol usnadnit podnikům adaptaci na nové požadavky, aniž by to narušilo klíčové cíle v oblasti udržitelného rozvoje, zvýšit efektivitu a dostupnost ohlašovacích povinností, a to s důrazem na podporu malých a středních podniků.
Závěrem
ESRS určují harmonizovaný formát pro prezentaci nefinančního reportingu. Pro povinné subjekty je klíčové rozumět konkrétním požadavkům a naučit sbírat požadovaná data. Ujistěte se tedy, že veškeré informace ohledně vaší společnosti jsou řádně dokumentovány a připraveny k začlenění do vašich zpráv.
Dále je nutné sledovat aktuální informace a případné změny v ESRS, abyste mohli snadno a rychle přizpůsobit své procesy reportování novým požadavkům. Zajištění, že vaše nefinanční repoty jsou v souladu s ESRS je důležité pro dodržení předpisů a normativů Evropské unie. Důkladná příprava a implementace procesů v souladu s těmito standardy jsou klíčové pro zajištění přesnosti a důvěryhodnosti vašich reportů. Jednotlivé oblasti požadavků na zveřejňované informace (zejména environmentální, sociální a správní aspekty) jsou poměrně obsáhlé a detailně v ESRS rozvedené. Těm se budeme jednotlivě věnovat v našich následujících článcích.
V případě Vašich jakýchkoli dotazů k nefinančnímu reportingu se na nás neváhejte obrátit, náš tým PEYTON legal je Vám plně k dispozici.
[1]Více informací naleznete na odkaze: https://www.efrag.org/About/Facts
[2]Více informací naleznete na odkaze: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=PI_COM:C(2023)5303
Ráchel Kouklíková, právní asistentka – kouklikova@plegal.cz
Tereza Hrudková, právní asistentka – hrudkova@plegal.cz
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
13. 2. 2024