České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil). Enormní nárůst pak přišel s aktivací dočasné ochrany po roce 2022, v jejímž důsledku se celkový počet žádostí ještě dále výrazně zvýšil na aktuálních téměř 634 tisíc ročně (více se o dočasné ochraně a její aktuální právní úpravě a platných podmínkách dočtete v našem minulém článku zde).
Do legislativního procesu opětovně zařazený návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon, dále jen „Návrh“) vznikl již v roce 2023 s cílem nahradit dnes již strukturálně přetížený zákon č. 326/1999 Sb. Nejde o další novelu, ale o navázání na dosavadní právní úpravu s důrazem na digitalizaci, bezpečnost a zejména řízený model ekonomické migrace. Záměrem Návrhu není vytvořit jeden předpis pro všechny režimy (i)migrace, ale naopak ani dělit současný rozsah úpravy zákona o pobytu cizinců do více zákonů (jak tomu bylo např. v návrhu zpracovaném v roce 2013). Nový zákon by měl svým rozsahem navazovat na zákon současný a vedle něj by měly nadále platit (současné) zákony o azylu, o dočasné ochraně a o ochraně státních hranic. Navrhované novinky, pokud Návrh v aktuálním znění úspěšně projde legislativním procesem, by se ale zásadním způsobem dotkly i agendy zaměstnávání cizinců, kdy nepůjde „jen“ o technické změny právní úpravy.
V následujícím článku pro Vás shrnujeme, jaké strukturální a organizační změny a nové instituty Návrh přináší a jaké lze očekávat praktické dopady, a to zejména, v Návrhu avizovaných oblastech digitalizace řízení o pobytu cizinců, registrace občanů EU, institutu „garantů“ a jejich odpovědnosti a změny v systému kvót u vybraných druhů povolení k pobytu.
Digitalizace řízení o pobytu: ICAS a cizinecký účet
Základním stavebním kamenem Návrhu je přechod na plně digitalizované pobytové řízení. Celý systém je koncipován kolem nového Integrovaného cizineckého agendového systému (ICAS), který má sjednotit evidenci, komunikaci i rozhodovací procesy. Správa a provoz systému budou v gesci Ministerstva vnitra, v jehož působnosti je pobytová agenda (na rozdíl od stávajícího stavu, kdy správcem a provozovatelem Cizineckého informačního systému je Policie ČR a Ministerstvo vnitra je pouze vkladatelem dat). Nový systém převezme rovněž roli agendového systému vůči základním registrům (u cizinců s povoleným pobytem nad 90 dnů).
Každý cizinec bude mít vlastní elektronický účet, jenž se stane hlavním rozhraním a primárním způsobem komunikace cizince se státní správou, včetně samotného podání žádosti o pobyt. Spolu se zavedením cizineckého účtu pak bude nově povinné použití elektronických formulářů (které plně nahradí veškerá papírová podání), a cizinec bude jeho prostřednictvím automaticky informován o průběhu a aktuálním stavu řízení.
Cizinecký účet si budou moci zřídit i další subjekty – zmocnění zástupci či subjekty osvědčující cizinci účel pobytu, tzv. garanti, kteří jeho prostřednictvím budou moci nejen činit podání či plnit své zákonné informační povinnosti, ale i získat v míře oprávněného zájmu informace o řízení. Cizinecké účty budou zakládány správním orgánům i cizincům od 1. ledna 2029.
Povinná registrace občanů EU
Unijní legislativa umožňuje členským státům, aby pro občany jiných členských států, kteří hodlají na jejich území pobývat déle než 90 dnů, zavedly povinnost registrace. Česká republika příslušný registrační proces zavedla, ale nikoli jako povinný. V současnosti mají občané EU pouze možnost se registrovat a získat tak „potvrzení o přechodném pobytu“, přičemž ti, kdo tak dobrovolně neučiní, nejsou držiteli žádného dokumentu vydaného Ministerstvem vnitra k potvrzení jejich vztahu k území České republiky, a proto o nich nejsou v základním registru obyvatel (ROB) vedeny údaje, jak je tomu v případě občanů třetích zemí pobývajících na území České republiky déle než 90 dnů. S odkazem na komplikace vyplývající z této absence údajů[1] Návrh přichází s novou registrační povinností pro občany EU.
Oproti původní úpravě Návrh stanoví, že průkaz trvalého pobytu Ministerstvo vnitra vydá občanu EU, který pobývá na území ČR nepřetržitě po dobu nejméně 5 let, na jeho žádost pouze na základě registrace k trvalému pobytu. Co se týče ostatních náležitostí žádosti a podmínek udělení (např. při kratší době pobytu, zaměstnání v ČR apod.), Návrh zatím zásadně neupravuje.
Registr obyvatel by díky povinné registraci měl orgánům veřejné správy zprostředkovat jednotný a aktuální přehled o všech osobách, které se na území státu zdržují, včetně občanů EU, což má usnadnit identifikaci, prevenci i řešení krizových situací. Současně Návrh počítá s posílením bezpečnosti i díky zajištění kvalitní evidence protiprávního jednání v rámci centrální evidence přestupků. Tím se zlepší možnosti kontroly, koordinace mezi jednotlivými orgány veřejné moci a ochrana veřejného pořádku. Nově (a plošně povinně) registrovaným občanům EU by se měl také zlepšit přístup ke službám (včetně služeb digitálních), které jsou vázány na ověření identity v registru obyvatel.
Účinnost zavedení povinné registrace je stanovena 1 rok po obecné účinnosti nového zákona, tj. od 1. ledna 2030. Pro splnění povinnosti registrace v případě již pobývajících občanů EU se plánuje stanovit období 2 let (tj. do konce roku 2031).
Nový institut garantů a jejich povinnosti
Problematickou oblastí migračního procesu obecně je nízká míra odpovědnosti subjektů, které z přítomnosti cizinců na území ČR přímo profitují a současně garantují účel jejich pobytu (zejména zaměstnavatelé, vzdělávací instituce či další organizace). Přestože zajišťují klíčové podklady k pobytovým žádostem, nejsou účastníky správního řízení a často tak nemají informace o jeho průběhu ani výsledku. Cílem Návrhu je prostřednictvím institutu tzv. garanta umožnit vyšší zapojení a zároveň posílit odpovědnost subjektů, které mají zájem na příjezdu a pobytu cizince v ČR a na procesu legální migrace aktivně participují, a to umožněním přístupu k relevantním informacím o průběhu a výsledku řízení u cizinců, jimž umožňují plnit účel pobytu (například k cizineckému účtu viz výše) a zároveň jejich intenzivnějším zapojením do předkládání potřebných dokumentů, čímž by mělo dojít rovněž ke zrychlení vyřízení žádosti cizince.
Garant
Garant je osoba, která občanu třetí země umožňuje plnit účel jeho pobytu na území České republiky. Návrh přitom rozlišuje mezi „garantem“ a „evidovaným garantem“. Evidovaným garantem je ten, kdo si zřídí cizinecký účet v ICAS a komunikuje se správním orgánem elektronicky. Evidovaný garant má přístup k základním informacím o průběhu a výsledku řízení cizince, jehož účel pobytu zajišťuje. V určitých případech (zejména u sezónního zaměstnání a mimořádných pracovních víz) bude evidovaná forma povinná.
Garantem může být fyzická i právnická osoba, která cizinci reálně umožňuje plnit účel pobytu. Návrh zároveň pracuje s kategoriemi budoucího a předchozího garanta, aby bylo možné řešit situace změny účelu pobytu či změny samotného garanta.
Institut garanta se vztahuje pouze na vybrané typy dlouhodobých víz a dlouhodobých pobytů, u nichž zákon výslovně stanoví, že jsou spojeny s konkrétní osobou umožňující plnění účelu pobytu. Netýká se tedy trvalého pobytu ani pobytů občanů EU a jejich rodinných příslušníků.
Evidovaný garant
Klíčovým nástrojem nového systému je potvrzení evidovaného garanta. Jde o elektronický formulář vystavovaný prostřednictvím ICAS, kterým evidovaný garant osvědčuje splnění zákonných podmínek účelu pobytu. Potvrzení nahrazuje standardní doklady přikládané k žádosti a má urychlit a zjednodušit řízení. Pokud se garant evidovaným garantem nestane, cizinec prokazuje účel pobytu standardním způsobem předložením příslušných dokladů. Využití potvrzení je tedy zpravidla dobrovolné, s výjimkami stanovenými zákonem.
Evidovaný garant má právo na informace o stavu řízení a o skutečnostech významných pro výkon své role. S tím je spojena oznamovací povinnost, zejména hlášení ukončení nebo nezahájení plnění účelu pobytu. Smyslem je zabránit situacím, kdy cizinec neoprávněně čerpá práva navázaná na deklarovaný účel pobytu. V některých případech se oznamovací povinnost považuje za splněnou již prostřednictvím jiných zákonných hlášení vůči veřejné správě.
Cizinec musí mít garanta po celou dobu pobytu. Pokud zůstane bez garanta déle než 60 dnů, může to vést ke zrušení nebo neprodloužení pobytu. Návrh zároveň počítá s ochrannou lhůtou v případech, kdy ztráta garanta nastane z důvodů nezávislých na cizinci (např. sankce vůči garantovi).
Kvóty a zrušení pobytu
Návrh zachovává a zároveň rozšiřuje systém vládních kvót a posiluje jeho praktický význam. Kvóty pro vybrané druhy povolení k pobytu (v rámci krátkodobých i dlouhodobých víz) budou přímo propojeny s podáním žádosti prostřednictvím cizineckého účtu tak, aby po jejich vyčerpání nebylo možné žádost vůbec podat. Zároveň ale zůstane zachována „nekvótovatelnost“ některých pobytových oprávnění, která vyplývá z příslušné unijní legislativy (primárně směrnic).
U tzv. preferovaných kvót může být kvóta stanovena i s dostatečnou rezervou, případně průběžně navyšována vládou. Naopak u méně preferovaných vzdělávacích a jiných účelů může kvóta plnit funkci „stropu“. Bude-li např. snaha upřednostnit vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, stanoví nařízení vlády u modrých karet a karet vnitropodnikově převedených zaměstnanců vysokou kvótu, kterou nebude možné v časovém úseku ani naplnit, případně bude kvóta stanovena vládou výslovně jako neomezená. Naopak pro nízko kvalifikovanou pracovní sílu (např. zaměstnanecké karty) může být kvóta nízká či nulová.
Současně zůstávají zachovány speciální vládní programy zaměřené na prioritní skupiny pracovníků, zejména vysoce kvalifikovanou migraci, jako jsou programy vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, kvalifikovaný zaměstnanec, klíčový a vědecký personál nebo program digitální nomád.
Závěr
Navrhovaný zákon přináší několik zásadních novinek: plně digitalizované pobytové řízení prostřednictvím systému ICAS, povinnou registraci občanů EU, nový institut garanta s jasně definovanou odpovědností zaměstnavatelů a přímé provázání kvót s možností podat žádost o pobyt. Společným jmenovatelem těchto změn je snaha o větší kontrolovatelnost, předvídatelnost a zrychlení migračních procesů.
Pro zaměstnavatele to ale znamená nemálo nových povinností a agendy, kterou budou muset sledovat. Bude nutné aktivně pracovat s cizineckými účty, hlídat návaznost pobytových oprávnění na pracovní vztahy a nastavit jasné interní procesy a přístupy k nově zřízeným informačním systémům. Institut garanta navíc přenáší část odpovědnosti za legálnost pobytu přímo na subjekt, který cizinci umožňuje pracovat – což je mnohdy právě zaměstnavatel. Ačkoli je zákon teprve v počátcích legislativního procesu, lze očekávat, že se již zásadním způsobem měnit nebude a že během tohoto roku bude schválen. V současném znění je účinnost hlavních změn naplánována v horizontu několika let, nicméně zaměstnavatelé zaměstnávající zahraniční pracovníky ve větším rozsahu by měli začít s přípravou včas.
Nový systém přináší více povinností, ale zároveň i větší stabilitu a předvídatelnost. Pro připravené zaměstnavatele může znamenat efektivnější nábor a méně nejistoty v oblasti pracovní migrace.
[1] Primárně v kontextu financování a plánování samosprávních celků, viz důvodová zpráva k Návrhu, dostupná na odkaze zde.
Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
Ráchel Kouklíková, právní asistentka – kouklikova@plegal.cz
5. 3. 2026