Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích. Klíčovým pilířem je směrnice (EU) 2026/470 (dále jen „Omnibus směrnice“), která mění auditorskou směrnici 2006/43/ES, účetní směrnici 2013/34/EU, CSRD a CSDDD. Z praktického pohledu je nejdůležitější, že (i) u reportingu udržitelnosti výrazně zužuje okruh společností, které budou povinně reportovat, a současně (ii) u náležité péče omezuje povinnosti na největší hráče, přičemž upravuje i sankce, monitoring a některé tvrdé požadavky.
Zajímavý pohled na praktické dopady změn přináší také nedávný průzkum mezi evropskými společnostmi. Podle studie společnosti osapiens plánuje přibližně 90 % firem, které již nespadají do povinného rozsahu CSRD, nadále pokračovat v reportingu udržitelnosti nebo jej dokonce dále rozšiřovat. U řady společností se totiž reporting udržitelnosti postupně posunul od pouhé regulatorní povinnosti k nástroji řízení rizik, strategického rozhodování a komunikace s investory či obchodními partnery.[1]
Současně téměř stejné procento společností očekává v následujících 12 měsících zvýšení investic do technologií a systémů pro sběr a zpracování ESG dat, což naznačuje, že i mimo povinný regulatorní rámec zůstává transparentnost v oblasti udržitelnosti významným faktorem konkurenceschopnosti.
Kontext změn: od NFRD k Omnibus I
NFRD zavedla povinnost uvádět nefinanční informace a informace o rozmanitosti pro velké společnosti a skupiny prostřednictvím změn účetní směrnice 2013/34/EU. Tato cesta vyústila v CSRD, která rozšířila rozsah a sledování reportingu udržitelnosti a opřela jej o evropské standardy pro reporting udržitelnosti („ESRS“), přičemž v praxi přinesla výrazný nárůst požadovaných datových bodů i procesních nároků Omnibus I reaguje na politickou a ekonomickou debatu o konkurenceschopnosti vs. regulační zátěži. Směrnice 2025/794 „stop-the-clock“, jakožto první pilíř balíčku Omnibus I, odůvodňuje odklad některých povinností tím, že probíhají iniciativy na zjednodušení a je třeba zabránit zbytečným nákladům u společností, které by reportovaly ještě bez znalosti konečné právní úpravy. Druhý pilíř, Omnibus směrnice, pak přináší věcný zásah do úpravy reportingu a náležité péče.
Co je Omnibus směrnice a jaký je její časový rámec
Omnibus směrnice byla přijata Evropským parlamentem a Radou Evropské unie dne 24. února 2026, přičemž vstoupila v platnost 18. března 2026. Implementační lhůta je rozdělena podle toho, zda jde o reportingovou část, nebo o část náležité péče: (i) změny auditní a reportingové větve (tj. 2006/43/ES, 2013/34/EU a CSRD) mají členské státy převést do vnitrostátního práva do 19. března 2027 a (ii) změny náležité péče (tj. CSDDD) mají členské státy převést do 26. července 2028.
Reporting udržitelnosti po Omnibus I: změny ve směrnici 2013/34/EU a CSRD
Omnibus směrnice zasahuje nefinanční reporting skrze účetní směrnici 2013/34/EU, zejména přes články 19a a 29a v části týkající se reportingu udržitelnosti, a současně upravuje vybraná ustanovení samotné CSRD, jakožto změnové směrnice.
Prakticky nejvýznamnější změnou je zásadní zúžení okruhu subjektů, které budou povinně reportovat udržitelnost:
- Individuální reporting (čl. 19a účetní směrnice): povinnost se uplatní na společnosti, které k rozvahovému dni překračují čistý obrat 450.000.000 EUR a průměrný počet 1.000 zaměstnanců během účetního období.
- Konsolidovaný reporting (čl. 29a účetní směrnice): analogicky na mateřské společnosti skupiny, která na konsolidovaném základě překračuje čistý obrat 450.000.000 EUR a průměrný počet 1.000 zaměstnanců během účetního období.
Konec reportingu pro kótované malé a střední podniky („SME“) a hodnotový řetězec s právem odmítnout
V čl. 19a účetní směrnice se doplňuje definice pojmu „chráněný podnik“ (tj. nepovinný subjekt, ≤ 1.000 zaměstnanců) a pojmu „dobrovolné standardy“. Reportující subjekt se může pro určení „chráněného podniku“ opřít o vlastní prohlášení dodavatele a nemá povinnost aktivně ověřovat, pokud není prohlášení zjevně nesprávné. „Chráněné podniky“ mají současně právo odmítnout poskytnutí informací nad rámec dobrovolných standardů a smluvní ujednání odporující tomuto pravidlu nejsou závazná. Analogická konstrukce je použita i u konsolidovaného reportingu, tedy i pro požadavky, které mohou plynout z reportingu skupin.
Směrnice též ruší zvláštní režim pro SME, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v EU.
Dobrovolné standardy dle nového článku 29ca Omnibus směrnice
Omnibus směrnice přináší nový čl. 29ca, a to standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro dobrovolné použití. Cílem je usnadnit dobrovolné reportování u společností do 1.000 zaměstnanců a současně vymezit rozsah informací, které lze od těchto subjektů požadovat v hodnotovém řetězci. Komise má k tomuto účelu přijmout standardy pro dobrovolné použití prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci do 19. července 2026, a tyto standardy následně přezkoumávat nejméně každé čtyři roky. Při přezkumu má zohlednit technické poradenství EFRAG. Do doby přijetí těchto dobrovolných standardů směrnice výslovně odkazuje na možnost dobrovolně reportovat podle doporučení Komise (EU) 2025/1710, které vychází z dobrovolného standardu pro SME připraveného EFRAG.
ESRS: revize do šesti měsíců a zrušení sektorových standardů
Omnibus směrnice obsahuje jasné politické zadání. První sada ESRS byla přijata v červenci 2023 a nyní má být do šesti měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost přijata změna (tj. do 18. září 2026), která podstatným způsobem reformuje ESRS, zejména odstraněním nejméně důležitých datových bodů, upřednostněním kvantitativních dat před slovním textem, vyjasněním práce s významností a posílením interoperability s globálními standardy. Přijetí revidovaných standardů by mělo také významným způsobem přispět k vyjasnění rozsahu informací získávaných od nepovinných subjektů v hodnotovém řetězci.
Současně se upouští od přijetí sektorových standardů. Namísto toho směrnice vyzývá Komisi k vytvoření sektorových pokynů, které by měly ilustrovat aplikaci ESRS v daném odvětví. Nicméně již teď víme, že povinné subjekty podle čl. 19a a 29a účetní směrnice 2013/34/EU, budou muset do svých zpráv vedení podniku zahrnout informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry činnosti subjektu souvisejí s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Pravidla pro vykazování environmentálně udržitelných hospodářských činností zjednodušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2026/73.
Možnost vynechání citlivých informací a posílení výjimek
Omnibus směrnice rozšiřuje a zpřesňuje okruhy informací, které lze, za splnění podmínek, vynechat ze zprávy o udržitelnosti. Jde například o informace, jejichž uvedení by vážně poškodilo obchodní postavení společnosti, informace představující know-how, duševní vlastnictví, technologické informace a výsledky inovací, jež jsou považovány za obchodní tajemství, dále utajované informace nebo další informace chráněné zvláštními povinnostmi. Subjekt je povinen uvést, že výjimku uplatňuje a při každém dalším podání zprávy znovu ověří, že důvody pro vynechání informace stále platí.
Společnosti ze třetích zemí: vyšší prahy a dvojitý filtr
Omnibus směrnice taktéž zvyšuje práh pro společnosti ze třetích zemí z 150 mil. EUR na 450 mil. EUR celkového čistého obratu skupiny generovaného v EU za každé ze dvou posledních po sobě jdoucích účetních období a současně stanoví, že povinnost se aktivuje pro dceřinou společnost / pobočku až při překročení 200 mil. EUR čistého obratu této dané EU entity.
Praktické dopady – jak se připravit?
Z praktického hlediska by společnosti měly především (i) ověřit, zda po přijetí změn nadále spadají do rozsahu CSRD, zejména s ohledem na upravené prahové hodnoty a odložené náběhy jednotlivých vln reportingu; (ii) pokračovat v přípravách na ESG reporting, pokud již byly interní procesy zahájeny, zejména v oblasti sběru dat, interních kontrolních mechanismů a zvážit možnost dobrovolného reportingu; (iii) využít dodatečný čas k systematickému nastavení ESG procesů, zejména k implementaci interních metodik pro sběr dat podle standardů ESRS; (iv) zohlednit dopady CSRD na vztahy v dodavatelském řetězci, jelikož velcí hráči na trhu budou i nadále potřebovat ESG data od svých obchodních partnerů; a (v) bedlivě sledovat vývoj evropské legislativy, zejména přijetí standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pro dobrovolné použití (do 19. července 2026) a přijetí revidovaných ESRS (do 18. září 2026).
Z pohledu podnikové praxe lze očekávat, že ESG reporting bude i nadále významným faktorem nejen z hlediska regulatorních povinností, ale také z hlediska financování, investičních rozhodnutí a vztahů s obchodními partnery. Cílem Evropské unie je, aby společnosti samy chtěly data sledovat, zejména potom z důvodu dalších finančních zvýhodnění.
Závěr
Legislativní balíček Omnibus a zejména směrnice (EU) 2026/470 představují významnou korekci původně velmi ambiciózního rámce evropského ESG reportingu. Cílem je snížit administrativní zátěž a zároveň poskytnout více času na kvalitní implementaci nových pravidel.
Pro řadu společností tak může být aktuální vývoj do určité míry úlevou. Zároveň je však třeba zdůraznit, že základní koncepce evropského rámce nefinančního reportingu zůstává zachována. Směrnice CSRD i nadále představuje klíčový nástroj pro standardizované zveřejňování informací o dopadech podnikání na životní prostředí, společnost a řízení společnosti. Omnibus proto neznamená konec ESG reportingu, ale spíše jeho časovou a rozsahovou kalibraci. Pro mnoho společností tak bude klíčové přehodnotit harmonogram implementace ESG procesů. Odklad některých povinností by neměl vést k úplnému zastavení příprav, ale spíše k jejich strategickému přenastavení tak, aby subjekty byly schopny nové požadavky splnit efektivněji a s menší administrativní zátěží.
[1] Segal, Mark. 90% of Companies No Longer in CSRD Scope Plan to Maintain, Expand Sustainability Reporting: Survey [online]. ESG Today, 12. března 2026 [cit. 2026-03-27]. Dostupné z: https://www.esgtoday.com/90-of-companies-no-longer-in-csrd-scope-plan-to-maintain-expand-sustainability-reporting-survey/
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
Mgr. Martin Zavadil, advokátní koncipient – zavadil@plegal.cz
Ráchel Kouklíková, právní asistent – kouklikova@plegal.cz
16. 4. 2026