Evropská unie v posledních letech výrazně zintenzivnila své úsilí v přechodu k oběhovému hospodářství a k omezování negativních dopadů výroby a spotřeby na životní prostředí. Tento směr, který je jedním z pilířů Zelené dohody pro Evropu (The European Green Deal), se odráží v celé řadě strategických dokumentů a legislativních iniciativ, jejichž cílem je snížit množství odpadu, podpořit efektivnější využívání zdrojů a přesměrovat evropské hospodářství směrem k udržitelnosti. Jedním z nejnovějších a nejvýznamnějších kroků na této cestě je přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1892 ze dne 10. září 2025, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech[1] (dále jen „Směrnice“).
Tato Směrnice je součástí širšího legislativního rámce podporujícího přechod na oběhové hospodářství, jak jej stanovuje nový akční plán pro oběhové hospodářství z roku 2020[2]. Směrnice reaguje na rostoucí potřebu omezit odpad v odvětvích, která mají nejvyšší ekologickou stopu – především v textilním a potravinářském průmyslu. Právě tyto sektory jsou v Evropě (resp. EU) dlouhodobě považovány za kritické: podle Evropské agentury pro životní prostředí patří textilní výroba mezi čtyři největší zdroje spotřeby primárních surovin a vody a je zodpovědná za 10 % emisí CO₂ z průmyslové výroby v EU. Potravinový odpad pak představuje nejen v environmentální, ale i sociální rovině – odhaduje se, že v EU se každoročně vyplýtvá přes 58 milionů tun potravin, což odpovídá ekonomickým ztrátám ve výši 132 miliard EUR[3].
Hlavní cíle a účinnost
Směrnice má dva hlavní a úzce propojené cíle. Prvním je zavedení povinného systému rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Responsibility, tzv. EPR) pro textilní a obuvnické výrobky. Tento systém má zajistit, že výrobci ponesou odpovědnost nejen za uvedení svých výrobků na trh, ale i za jejich sběr, třídění a zpracování po skončení životnosti. Druhým cílem je zavedení právně závazných cílů pro snižování potravinového odpadu do roku 2030.
Směrnice vstoupila v platnost koncem října 2025 a členské státy nyní musí její ustanovení transponovat do svých právních řádů během 20 měsíců, tedy nejpozději do 17. června 2027. V této lhůtě budou muset vytvořit národní právní rámec pro fungování EPR, určit odpovědné orgány a připravit strategii plnění cílů pro potravinový odpad.
Nová pravidla pro rozšířenou odpovědnost výrobců v textilním sektoru
Zavedení systému EPR pro textilní a obuvnické výrobky je patrně nejzásadnější změnou, kterou směrnice přináší. Výrobci, dovozci i distributoři, kteří poprvé uvádějí výrobky na trh, budou mít povinnost zajišťovat financování i praktickou organizaci nakládání s těmito výrobky po konci jejich životního cyklu. Tato odpovědnost zahrnuje nejen financování, ale i zřízení nebo účast v systémech sběru, třídění, přípravy k opětovnému použití a recyklace. Směrnice přitom výslovně stanoví, že tyto povinnosti se vztahují i na neprodané výrobky, které se stávají odpadem – především z důvodu nadprodukce typické pro rychlou a ultrarychlou módu („fast fashion“).
Z povinnosti jsou vyňati samostatně výdělečně činní krejčí vyrábějící výrobky na zakázku a výrobci, kteří uvádějí na trh použité výrobky určené k opětovnému použití. Cílem těchto výjimek je zamezit neúměrné administrativní zátěži malých podnikatelů a současně podpořit sekundární trh s textilem, který přispívá k prodloužení životnosti oblečení.
Ekologická modulace příspěvků
Nový systém EPR bude doplněn o princip tzv. ekologické modulace poplatků (eco-modulation), kdy výše finančního příspěvku výrobce bude záviset na environmentálních vlastnostech daného výrobku.
Výrobky, které jsou snadno recyklovatelné, obsahují recyklovaná vlákna, mají delší životnost a jsou opravitelné, budou zatíženy nižším poplatkem. Naopak produkty s krátkou životností či z kompozitních, těžko recyklovatelných materiálů budou zpoplatněny vyšší sazbou.
Tento mechanismus je zaváděn s cílem podpořit ekodesign a motivovat výrobce, aby již při návrhu zohledňovali celý životní cyklus produktu – od výroby až po jeho konečné využití.
Infrastruktura a oddělený sběr
Směrnice klade na členské státy důraznou povinnost zajistit dostupnou infrastrukturu pro sběr textilního odpadu na celém území, včetně odlehlých a venkovských oblastí. Od roku 2025 mají všechny členské státy povinnost zajistit oddělený sběr textilu, který bude následně využíván pro opětovné použití nebo recyklaci. Textilní odpad musí být fyzicky oddělen od jiných druhů odpadu, aby se zabránilo jeho znehodnocení a zachovala se jeho kvalita pro další využití.
Směrnice rovněž podporuje zapojení neziskových a sociálních podniků do systému sběru a třídění, protože tyto organizace již nyní představují klíčový článek v řetězci opětovného použití a charitativního využití oděvů.
Informační povinnost výrobců
Dalším prvkem je povinnost informovat spotřebitele o způsobech nakládání s textilními výrobky po skončení jejich životnosti, o možnostech oprav, recyklace a opětovného použití. Tento aspekt je zásadní pro změnu spotřebitelského chování, které je dnes stále silně ovlivněno modelem „rychlé spotřeby“.
Právně závazné cíle pro snižování potravinového odpadu
Druhou zásadní částí novely je stanovení právně závazných cílů pro snižování potravinového odpadu. Zatímco dosavadní rámec EU v této oblasti stál především na dobrovolných opatřeních a politických závazcích, nyní se přistupuje k jasně stanoveným číslům a kontrolovatelným cílům.
Členské státy musí do roku 2030:
- snížit potravinový odpad ve fázích výroby a zpracování nejméně o 10 %, a zároveň
- v maloobchodu, gastronomii, distribuci a domácnostech nejméně o 30 % na obyvatele oproti průměru z let 2020–2022.
Zavádí se také povinnost pravidelně monitorovat množství potravinového odpadu a podávat zprávy Komisi o plnění stanovených cílů. Evropská komise v roce 2027 provede přezkum pokroku a může navrhnout další úpravy cílů, včetně jejich zpřísnění pro období po roce 2030.
Směrnice rovněž ukládá členským státům povinnost integrovat opatření proti plýtvání potravinami do národních programů prevence vzniku odpadu a rozvíjet informační a vzdělávací kampaně zaměřené na spotřebitele a rovněž podporuje darování neprodaných potravin a vytváření partnerských platforem mezi producenty, maloobchodem a charitativními organizacemi. Cílem je minimalizovat situace, kdy se bezpečné potraviny vyhazují z důvodu nesouladu s tržními standardy či krátké doby spotřeby.
Posílení principů oběhového hospodářství a udržitelného designu
Směrnice přináší další upevnění základních principů oběhového hospodářství. Odpady se mají chápat jako potenciální zdroj surovin a energie, nikoli jako konečný produkt výrobního cyklu. Novela proto zavádí ekonomické a regulační pobídky, které mají podporovat vývoj textilií s nižší environmentální stopou a delší životností, a současně omezit tlak na primární zdroje.
Významným přínosem je i možnost vzniku nových podnikatelských modelů – opraváren, pronájmu věcí, opětovného použití a recyklace textilu, které mohou vytvářet nová „zelená“ pracovní místa a posilovat lokální ekonomiky.
Směrnice se dotýká i sociálních aspektů: členské státy mají podporovat zapojení sociálních podniků do procesu sběru a přípravy k opětovnému použití, čímž se propojuje environmentální a sociální rozměr transformace.
Závěr
Novela směrnice o odpadech představuje nejkomplexnější úpravu evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství za poslední desetiletí. Kombinuje závazné cíle pro snižování potravinového odpadu s vytvořením zcela nového systému rozšířené odpovědnosti výrobců v textilním a obuvnickém sektoru. Tím poprvé spojuje environmentální, ekonomické a sociální cíle do jednotného rámce a prakticky naplňuje principy oběhového hospodářství, o kterých EU mluví již více než dekádu.
Úspěch a plnění cílů však bude záviset na rychlosti a kvalitě její implementace v členských státech. Podle Evropské enviromentální kanceláře (EEB) hrozí, že příliš dlouhé přechodné období by mohlo oddálit pomoc obcím a organizacím, které nová pravidla nejvíce potřebují. Zároveň bude nezbytné zajistit dostatečnou infrastrukturu, transparentnost finančních toků v rámci EPR systémů a spolupráci mezi průmyslem, samosprávami a neziskovým sektorem.
O dalších změnách v této oblasti Vás budeme i nadále podrobně informovat. V případě jakýchkoli dotazů Vám jsme kdykoli k dispozici – neváhejte se na nás obrátit.
[1] Dostupná na odkaze zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32025L1892.
[2] Dostupný na odkaze zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020DC0098.
[3] Více informací na odkaze zde: https://food.ec.europa.eu/food-safety/food-waste_en.
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
Mgr. Kateřina Musilová, advokátní koncipientka – musilova@plegal.cz
Ráchel Kouklíková, právní asistentka – kouklikova@plegal.cz
13. 11. 2025