Jednou ze základních povinností každého zaměstnavatele je zajistit, aby přidělovanou práci vykonávali výhradně takoví zaměstnanci, kteří jsou k jejímu výkonu zdravotně způsobilí. Přesněji řečeno, zaměstnavatelé mají povinnost nepřipustit, aby práci vykonávali zaměstnanci k ní nezpůsobilí.
Jedním ze způsobů, jimiž lze této povinnosti dostát, je podrobení zaměstnance vstupní, periodické (pravidelné), či mimořádné zdravotní prohlídce. To, zdali mělo zaměstnání negativní vliv na zdraví zaměstnance, zjišťuje až případná prohlídka výstupní, nebo lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (následná).
Recentní novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotnických službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSZS“), v tom směru přinesla zásadní změny a administrativní úlevy pro zaměstnavatele zaměstnanců vykonávajících práci, s níž nejsou spojena profesní rizika pro zdraví zaměstnance a která se řadí do první kategorie dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOVZ“).
V tomto článku předkládáme přehled o povinnostech zaměstnavatelů v této oblasti.
Kategorizace prací
Rozhodující skutečnosti pro posouzení, zdali je zaměstnavatel povinen vyslat zaměstnance k pracovnělékařským prohlídkám, vyplývají z kategorizace prací dle § 37 ZOVZ, která rozeznává čtyři základní kategorie, a to podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví při práci. Každý zaměstnavatel je povinen vyhledávat proaktivně rizika spojená s výkonem práce.
- První kategorie prací zahrnuje práce, které na základě současného poznání nemají nepříznivý vliv na zdraví zaměstnanců, tedy svým obsahem nejsou rizikové, ani zdraví ohrožující. O zařazení prací do této kategorie rozhoduje zaměstnavatel, a to na základě absence rizikových faktorů, které by zakládaly příslušnost práce do vyšší kategorie.
- Druhá kategorie prací zahrnuje práce, při nichž lze podle současné úrovně poznání výjimečně očekávat u vnímavých jedinců nepříznivý vliv na zdraví, hygienické limity ovšem nejsou překračovány. O zařazení prací do této kategorie rozhoduje převážně zaměstnavatel, který oznámí zařazení prací do této kategorie do 30 kalendářních dní od počátku jejich výkonu či změny podmínek pro jejich výkon příslušné krajské hygienické stanici.
- Třetí kategorie prací zahrnuje práce, při kterých jsou hygienické limity překračovány, opakovaně se vyskytují nemoci z povolání. O zařazení práce do této kategorie rozhoduje příslušná krajská hygienická stanice podle návrhu zaměstnavatele.
- Čtvrtá kategorie prací zahrnuje práce, při kterých existuje vysoké riziko ohrožení zdraví, které není možno vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. O zařazení práce do této kategorie rozhoduje příslušná krajská hygienická stanice podle návrhu zaměstnavatele.
Za rizikové práce se podle § 39 ZOVZ považují vždy práce spadající do kategorie třetí a čtvrté, případně práce též práce v kategorii druhé, u nichž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.
Vstupní prohlídky
Vstupní prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyl zařazen uchazeč o zaměstnání, jehož zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Vedle toho se vstupní prohlídka provádí též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance.
Je nutné odmítnout časté a nepřesné zjednodušení, tedy že došlo k plošnému zrušení vstupních lékařských prohlídek u zaměstnanců, kteří mají vykonávat práci v první kategorii.
A sice v návaznosti na novelizaci ZSZS odpadla zaměstnavatelům pouze povinnost plošně zajišťovat vstupní lékařské prohlídky pro práce spadajících do první kategorie, s nimiž nejsou spojena profesní rizika. Naopak, tedy i v případě prací zařazených do první kategorie, s nimiž profesní rizika spojena jsou, resp. mají-li být součástí této práce činnosti, pro jejíchž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny právními předpisy, má zaměstnavatel i nadále povinnost vstupní pracovnělékařskou prohlídku zajistit.
Je třeba doplnit, že zaměstnavatel má povinnost zajistit vstupní lékařskou prohlídku též tehdy, pokud na jejím provedení uchazeč o zaměstnání sám trvá. Rovněž je třeba upozornit na to, že i přestože se nejedná o zákonnou povinnost, i zaměstnavatel může vyžadovat, aby se uchazeč o zaměstnání vstupní prohlídce podrobil.
V těchto případech, pokud zaměstnavatel nevyžaduje, aby uchazeč o zaměstnání podstoupil vstupní lékařskou prohlídku, považuje se uchazeč za zdravotně způsobilého k výkonu práce, k níž má být zařazen, a to do té chvíle, než je provedením prohlídky prokázán opak.
U zbylých kategorií prací, tedy u kategorie druhé, třetí a čtvrté je zaměstnavatel povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku vždy, a to u svého závodního lékaře. V případě, že se uchazeč o zaměstnání odmítne vstupní lékařské prohlídce podrobit, přestože na ni byl vyslán, nastává fikce, že je zdravotně nezpůsobilý.
Periodické (průběžné) prohlídky
Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu zaměstnance, která mohla vzniknout v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob.
Povinnost zajištovat periodické prohlídky a jejich častost se vždy posuzují s ohledem na kategorizaci vykonávané práce zaměstnancem, přítomnost profesních rizik a pokud tak stanoví zvláštní předpisy.
U zaměstnanců vykonávajících práci v první kategorii, s níž nejsou spojena profesní rizika, má zaměstnavatel povinnost zajistit periodické prohlídky pouze tehdy, pokud na tom zaměstnavatel sám trvá nebo to zaměstnanec sám vyžaduje. V takovém případě periodická prohlídka probíhá vždy po 6 letech, a u zaměstnanců starších 50 let, jednou za 4 roky.
U zaměstnanců vykonávajících práci v první kategorii, s níž jsou spojena profesní rizika, má zaměstnavatel povinnost zajistit periodické prohlídky četnější, a to vždy po 4 letech, nebo 2 letech u zaměstnance staršího 50 let, nestanoví-li právní předpis četnost jinou.
U zaměstnanců vykonávajících práci v druhé kategorii, s níž nejsou spojena profesní rizika, má zaměstnavatel povinnost zajistit periodické prohlídky pouze tehdy, pokud na tom zaměstnavatel sám trvá nebo to zaměstnanec vyžaduje. V takovém případě periodická prohlídka probíhá vždy po 4 letech, a u zaměstnanců starších 50 let, jednou za 2 roky.
U zaměstnanců vykonávajících práci v druhé kategorii, s níž jsou spojena profesní rizika, a třetí kategorii má zaměstnavatel také povinnost zajistit periodické prohlídky, a to vždy po 2 letech.
V případě prací ve čtvrté kategorii jsou periodické prohlídky povinné každoročně.
Mimořádné prohlídky
Mimořádné prohlídky se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek, a to buď:
- na základě žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance;
- na základě informace sdělené ošetřujícím lékařem o důvodném podezření, že změnou zdravotního stavu zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti;
- pokud ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle ZOVZ nebo tak stanoví zákon upravující využívání jaderné energie a ionizujícího záření;
- pokud to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek;
- došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance;
- bylo nejméně dvakrát zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření nebo měření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek;
- byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky; nebo
- byl výkon práce přerušen, a to:
i. z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle ZOVZ a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je profesní riziko nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
ii. v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo
iii. z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, nejedná-li se o přerušení výkonu práce z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené.
Výstupní prohlídky
Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Zaměstnavatel je dále povinen zajistit výstupní prohlídku též před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo pokud mu tuto povinnost stanoví jiný právní předpis.
Výstupní prohlídky se provádí vždy, pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou v kategorii druhé (rizikové), třetí nebo čtvrté. V ostatních případech pouze tehdy, pokud u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud tyto trvají, nebo zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění.
Výstupní prohlídka se dále provede v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.
Následná prohlídka
Následná prohlídka se provádí výjimečně, a to za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, za účelem včasného zajištění potřebných zdravotních služeb, popřípadě odškodnění, avšak pouze tehdy, kdy tak stanoví právní předpis.
Závěr
Základní povinností zaměstnavatele je zajišťovat, aby zaměstnanci byli zdravotně způsobilí k výkonu přidělované práce, za účelem předcházení vzniku zdravotních potíží zaměstnanců. Tuto povinnost může zaměstnavatel zajištovat prostřednictvím vstupních, periodických či mimořádných lékařských prohlídek, které slouží ke zjištění způsobilosti zaměstnance vykonávat práci či v jejím výkonu pokračovat.
V případě jakýchkoli Vašich dotazů k tomuto tématu či jiné problematice pracovního práva se na nás neváhejte obrátit.
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
Mgr. Kateřina Vyšínová, advokátní koncipientka – vysinova@plegal.cz
23. 10. 2025