Odlesňování a degradace lesů představují v dnešní době jednu z největších výzev environmentální politiky. Úbytek lesních porostů má zásadní dopady nejen na klima, ale také na biodiverzitu a stabilitu ekosystémů. Lesy totiž plní nezastupitelnou roli v koloběhu uhlíku, regulaci teploty, udržování kvality půdy i vodního režimu. Jejich ztráta proto znamená narušení celého systému, na němž závisí zemědělství, zásobování vodou i život mnoha druhů rostlin a živočichů.
Evropská unie se rozhodla na tento problém reagovat přijetím nařízení, které má omezit přístup výrobků spojených s odlesňováním na trh EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů (dále jen „EUDR“) má zajistit, aby komodity v něm uvedené pocházely pouze z oblastí, kde k odlesňování po roce 2020 nedošlo. Tímto krokem chce EU přenést odpovědnost za ochranu lesů i na dovozce, výrobce a obchodníky, kteří tyto produkty uvádějí na trh EU. V tomto článku bychom Vám rádi připomněli, čím se EUDR zabývá a jak je to s jeho účinností.
Směřování EUDR
Jak jsme již popsali v našem minulém článku s názvem „EUDR – Nařízení o odlesňování“[1] ze dne 17. 10. 2024, EUDR stanovuje požadavky pro společnosti uvádějící nebo dodávající na trh EU nebo exportující mimo EU určité komodity (kakao, skot, káva, palma olejná, kaučuk, sója a dřevo) nebo výrobky tyto komodity obsahující. Rozsah povinností je diferenciován na základě velikosti podniku a jeho roli v dodavatelském řetězci.
EUDR bylo přijato již 23. 5. 2023 a v platnost vstoupilo 29. 6. 2023. Jeho účinnost byla plánovaná ve dvou fázích – od 30. 12. 2024 měly být povinnosti účinné pro velké a střední podniky a od 30. 6. 2025 pro malé podniky. Na základě žádostí od členských států došlo k odložení účinnosti EUDR, a to plošně o 12 měsíců.
Aktuální vývoj v roce 2025
EUDR zůstává i v říjnu 2025 jedním z nejdiskutovanějších předpisů v oblasti ESG a compliance. Evropská komise v návaznosti na to zveřejnila návrh dílčích změn, které mají zmírnit administrativní zátěž podniků[2]. Nejedná se však o odklad účinnosti EUDR, jak se může na první pohled zdát. Návrh však počítá s šestiměsíčním obdobím bez uplatňování sankcí. To znamená, že EUDR by měl vstoupit v účinnost 30. 12. 2025, ale až do 30. 6. 2026 by příslušné orgány neměly ukládat sankce za nesplnění povinností. Cílem tohoto přechodného období je umožnit podnikům doladit své interní procesy a přizpůsobit se novému systému elektronické evidence, který je pro praktické fungování EUDR klíčový.
Další úleva se týká mikro a malých podniků, které mají získat dodatečný roční odklad do 30. 12. 2026, kdy moci podávat pouze zjednodušené jednorázové prohlášení o původu komodit.
Přehled hlavních změn
Návrh Komise z října 2025 zachovává princip plné dosledovatelnosti relevantních produktů, avšak mění způsob, jakým budou subjekty s informacemi pracovat.
Povinnost provádět náležitou péči (due diligence) se nově vztahuje pouze na subjekty, které relevantní komoditu/produkt poprvé uvádějí na trh EU. Naopak tzv. následné subjekty (downstream operators), které tyto produkty dále zpracovávají nebo prodávají, již nebudou muset provádět vlastní náležitou péči. Jejich povinností bude pouze předávat referenční čísla a uchovávat potřebné informace v systému.
Dále dochází ke změně pojmu „hospodářského subjektu“ na „subjekt“, který bude zahrnovat každou fyzickou či právnickou osobu, která uvádí relevantní produkty v rámci svého podnikání na trh nebo je vyváží s výjimkou následných subjektů.
Zavádí se nová kategorie následných subjektů (tzv. downstream operators), do které spadají jakékoli fyzické či právnické osoby, které v rámci své obchodní činnosti uvádí na trh nebo vyváží výrobky vyrobené s použitím relevantních komodit, z nichž všechny jsou kryty prohlášením o náležité péči nebo zjednodušeným prohlášením.
Zavádí se také kategorie tzv. „mikro a malých primárních subjektů“, tedy provozovatelů, kteří sami pěstují, sklízí či chovají komodity na území s nízkým rizikem odlesňování. Tito aktéři se budou muset registrovat v unijním IT systému a evidovat identifikátory deklarací, nebudou ale muset vydávat plná prohlášení o náležité péči.
Praktické a právní dopady navrhovaných změn
Navrhované úpravy přinášejí řadu pozitivních kroků ke zjednodušení administrativy, zejména sjednocení pravidel pro předávání informací a odstranění duplicit při provádění náležité péče v rámci dodavatelského řetězce. Pro mikro a malé podniky se otevírá možnost využití národních registrů jako zdroje informací, pokud obsahují všechny požadované údaje, například kódy celního sazebníku, popis či množství produktů.
Na druhou stranu však návrh nepředstavuje skutečný odklad působnosti EUDR a nezbavuje podniky povinnosti být registrovány v unijním IT systému, shromažďovat referenční čísla a zajišťovat jejich předávání. To může být problematické zejména pro zpracovatelský průmysl, například u masných výrobků, kde je sledování původu surovin mimořádně komplikované.
Další výzvou je právní nejistota, kdy po dobu šestiměsíčního „bezsankčního“ období středním a velkým podnikům sice nebudou udělovány sankce, avšak povinnosti zůstanou v platnosti. Subjekty tak mohou být v konečném případě vystaveny postihu podle jiných právních předpisů, včetně směrnice (EU) 2024/1203 o trestněprávní ochraně životního prostředí, která stanoví trestní odpovědnost za porušení EUDR od 21. 5. 2026. Hrozí tak paradoxní situace, kdy by podniky mohly čelit trestnímu postihu i přes deklarovanou absenci správních sankcí.
Závěr
Nařízení EUDR bezesporu představuje jeden z nejambicióznějších nástrojů environmentální politiky EU. Jeho cílem je přispět k zastavení globálního odlesňování, což je zcela legitimní a v souladu s evropskými klimatickými závazky. Současně však platí, že praktická implementace na úrovni podniků, zejména v členských státech s nízkým rizikem odlesňování, zůstává mimořádně složitá.
Rok 2026 tak pravděpodobně ukáže, zda se podaří najít rovnováhu mezi ambicí ochrany lesů a proveditelností povinností, které EUDR klade na evropské hospodářské subjekty.
I přes odklad dotčeným subjektům doporučujeme vhodnou přípravu na blížící se účinnost EUDR, sledování vývoje legislativy a nastavení funkčních systémů náležité péče.
V případě Vašich jakýchkoli dotazů k EUDR nebo související problematice se na nás neváhejte obrátit.
[1] https://www.peytonlegal.cz/eudr-narizeni-o-odlesnovani/
[2] https://environment.ec.europa.eu/document/download/15e6d00c-28bc-48db-9b32-b485742d372b_en?filename=Proposal%20for%20a%20Regulation%20-%20EUDR.pdf
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
Mgr. Kateřina Musilová, advokátní koncipientka – musilova@plegal.cz
Tereza Hrudková, právní asistentka – hrudkova@plegal.cz
6. 11. 2025