ESRS standardy, obecné požadavky a standardy pro obsah nefinančního reportingu, jsme Vám v obecné rovině představili již v minulých článcích. Kritéria, která ESRS zavádí, pokrývají a do detailu rozvádějí oblasti obsažené v pojmu ESG a upřesňují reportingové požadavky na nefinanční reporting, který se již od tohoto roku, tedy od roku 2024, bude dle směrnice CSRD týkat nemálo společností, a to jak v celé EU, tak i v ČR[1].
Připravili jsme si pro Vás sérii tří článků, ve kterých se zaměříme na jednotlivé skupiny ESRS standardů, a to dle okruhů témat skrývajícími se pod jednotlivými písmeny ESG. V tomto prvním článku se zaměříme na oblast první, a to E jako environmentální dopady.
„E“ jako environmentální dopady
Enviromentální kritéria, označovaná také jako environmentální faktory, se zabývají dopady spotřeby zdrojů a činnosti daného podniku, na který povinnost ESG reportingu dopadá, na životní prostředí. Ať už se jedná o snižování dopadů klimatické změny, nebo o maximální možné snížení znečišťování životního prostředí, ke kterým dochází v důsledku činnosti podniku jako takové, tj. i v rámci celého dodavatelského řetězce.
Cíle, které by podniky měly sledovat, jsou zejména snižování emisí skleníkových plynů (snižování uhlíkové stopy), efektivní využívání energií a maximální využití čistých zdrojů energie, zefektivnění nakládání s odpady a likvidace obalových materiálů.
Pozor na dvojí materialitu
Je důležité zmínit, že z níže uvedených okruhů informací si podniky budou moci dle pravidla tzv. dvojí materiality (dle analýzy materiality, kdy se identifkují podstatné dopady, rizika a příležitosti pro konkrétní podnik) víceméně vybrat, jaká témata jsou vzhledem k povaze jejich podnikání a činnosti relevantní a která bude v nefinančním reportingu vykazovat.
Nebude tedy pro všechny podniky povinné sledovat a do nefinančního reportu zahrnout všechny níže uvedené oblasti. Pokud o některé oblasti podnik informovat nechce, takové vynechání nicméně bude muset dostatečně odůvodnit, tj. detailně popsat jakým způsobem provedly analýzu materiality (více v našich dalších ESG článcích).
Podskupiny ESRS-E
Enviromentální standardy jsou rozděleny do několika podskupin, které představujeme dále.
ESRS E1
Tyto standardy, tedy instrukce, jaký druh informací a jak ve svém nefinančním reportingu má daná společnost obsáhnout, se zaměřuje na témata ohledně změn klimatu, a to konkrétně: Zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a energetika.
Jsou dále rozvedeny do několika dílčích oblastí, které ve svém ESG reportu budou společnosti muset obsáhnout a relevantní informace dle nich i zveřejnit.
- Přechodný plán na zmírnění změny klimatu: Cílem tohoto požadavku je informovat, jakým způsobem podnik usiluje o zmírnění dopadů změny klimatu, aby se zajistilo, že jeho strategie a obchodní model (modely) jsou slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s cílem s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou a s cílem dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a případně s expozicí podniku vůči uhlí, a činnostem souvisejícím s ropou a zemním plynem.
- Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí: Podnik zveřejní zásady, které přijal k řízení svých významných činností, zejména s ohledem dopady, rizika a příležitosti související se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně.
- Opatření a zdroje v souvislosti se změnou klimatu: Dle tohoto bodu má podnik povinnost zveřejnit klíčová opatření přijatá a plánovaná k dosažení politických cílů a úkolů souvisejících s klimatem.
- Cíle související se zmírňováním změny klimatu: Podnik musí stanovit své cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a řešit své významné dopady, rizika a příležitosti související s klimatem. Zejména jde o informace, zda a jakým způsobem podnik stanovil cíle pro snížení emisí skleníkových plynů a/nebo jakékoli jiné cíle pro řízení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem, například zavádění obnovitelných zdrojů energie.
- Spotřeba a skladba zdrojů energie: Podnik musí zveřejnit informace o spotřebě a zdrojích energie v absolutní hodnotě, o krocích ke zlepšení energetické účinnosti, expozici vůči činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a zemním plynem a podílu obnovitelné energie na jeho činnosti, resp. na celkovém energetickém mixu.
- Hrubé emise a celkové emise skleníkových plynů, odstraňování skleníkových plynů a financované projekty na zmírnění emisí skleníkových plynů, interní stanovení cen uhlíku: ESG report musí také obsahovat údaje o emisích podniku, pokud a případně jak se podílí na odstraňování skleníkových plynu a informace o financování projektů na zmírnění emisí skleníkových plynů. Podnik zveřejní, zda uplatňuje interní systémy stanovování cen uhlíku, a pokud ano, jak tyto systémy podporují jeho rozhodování a motivují k provádění politik a cílů souvisejících s klimatem.
- Potenciální finanční dopady významných fyzických a přechodných rizik a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem: Podnik musí zveřejnit (a) potenciální finanční dopady z významných fyzických rizik; (b) potenciální finanční dopady plynoucí z významných přechodových rizik a (c) potenciál k realizaci významných příležitostí souvisejících s klimatem.
ESRS E2
Druhý set kritérií stanovuje požadavky na zveřejňování týkající se následujících oblastí: znečištění ovzduší, vody, půdy, látky vzbuzující obavy, včetně látek vzbuzujících mimořádné obavy.
Podnik musí do ESG reportu zahrnout, jaké má zásady týkající se znečištění, popis činností a zdrojů související se znečištěním, jaké jsou jeho cíle týkající se znečištění, jaké během provozu podniku znečišťující látky vznikají nebo se používají. Dále podnik zveřejní informace o výrobě, použití, distribuci, obchodování a dovozu či vývozu látek vzbuzujících obavy a látek vzbuzujících mimořádné obavy. Součástí této části reportu jsou finanční dopady rizik a příležitosti vyplývající z dopadů souvisejících se znečištěním.
ESRS E3
Požadavky na zveřejňování informací týkajících se vody a mořských vod, vodních a vodohospodářských zdrojů stanovuje třetí skupina standardů.
V rámci této oblasti musí podnik informovat o politikách uplatňovaných při řízení svých významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji. Dále musí zveřejnit svá opatření týkající se vodních a mořských zdrojů a zdrojů přidělených na jejich provádění a cíle související s vodními a mořskými zdroji, které přijal. Obligatorními jsou také informace o spotřebě vody podniku a o potenciálních finančních dopadech rizik a příležitosti vyplývající z dopadů souvisejících s vodními a mořskými zdroji.
ESRS E4
V neposlední řadě standardy upravují také požadavky na zveřejňování informací týkající se vztahu podniku k suchozemským, sladkovodním a mořským habitatům, ekosystémům a populacím živočichů a rostlin, příbuzných druhů živočichů a rostlin, včetně rozmanitosti v rámci druhů, mezi druhy a ekosystémů a jejich vzájemného vztahu s domorodými a dotčenými společenstvími.
Dílčími body ESRS E4 jsou: (i) Plán přechodu na biologickou rozmanitost a ekosystémy, (ii) Politiky týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů, (iii) Opatření a zdroje související s biologickou rozmanitostí a ekosystémy, (iv) Cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů, (v) Metriky dopadu týkající se biologické rozmanitosti a změnami ekosystémů a (vi) Potenciální finanční dopady biologické rozmanitosti, rizik a příležitostí souvisejících s ekosystémy.
ESRS E5
Poslední set kritérií pro reporting se zaměřuje na informace týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství, a to zejména (i) přísunu zdrojů, včetně oběhového charakteru přísunu významných zdrojů, s ohledem na oběhový charakter (ne)obnovitelných zdrojů, (ii) odlivu zdrojů, včetně informací o produktech a materiálech a (iii) odpadů. V mnohém se odkazují také na stávající legislativní rámce a politiky EU, jako jsou Zelená dohoda EU, nařízení (EU) 2019/2088 (SFDR), nařízení (EU) 2020/852 (taxonomie EU), Akční plán EU pro oběhové hospodářství nebo plán pro nakládání s odpady.
Více informací můžete najít na webu EFRAG (European Financial Reporting Advisory Group) zde.
Závěrem
V současnosti je ochrana životního prostředí jedním z nejakcentovanějších témat, která se čím dál více projevují i v právní regulaci chování jednotlivců, a zejména podniků. Rozsah informací o dopadech činnosti podniku na životní prostředí, které dle ESRS kritérií budou podniky muset sledovat a důsledně reportovat, je značný. Nicméně ne každý podnik bude mít povinnost sledovat všechny enviromentální standardy – důslednou a dobře odůvodněnou analýzou materiality, o které se více dočtete v našich následujících ESG článcích, si může v rámci své činnosti vybrat jen pro daný podnik relevantní oblasti.
V případě Vašich jakýchkoli dotazů k nefinančnímu reportingu se na nás neváhejte obrátit, náš tým PEYTON legal je Vám plně k dispozici.
[1] Konkrétně se jedná o směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2464, ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, která byla do českého právního řádu transponovaná v rámci tzv. konsolidačního balíčku, komplexního souboru novel, na podzim roku 2023.
Ráchel Kouklíková, právní asistentka – kouklikova@plegal.cz
Tereza Hrudková, právní asistentka – hrudkova@plegal.cz
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
21. 2. 2024