Co Vás zrovna
zajímá.

Jaké změny přináší nový pandemický zákon do boje s COVID-19?

Dne 26. února 2021 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový a hojně diskutovaný zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, a o změně některých souvisejících zákonů (dále též jen „Pandemický zákon“), a to s účinností již od následujícího dne, tedy 27. února 2021.

Níže se proto přehledně podíváme na změny a novinky, které do boje s epidemií onemocnění COVID‑19 na území České republiky tento zákon přináší. S ohledem na rozsah tohoto článku se zaměříme toliko na aspekty relevantní pro podnikatelskou sféru, zejména oblast potravinářského průmyslu.

Krátce je úvodem na tomto místě vhodné uvést, že spolu s účinností Pandemického zákona došlo k vyhlášení tzv. stavu pandemické pohotovosti. Tento stav je přitom možné ukončit či znovu obnovit usnesením Poslanecké sněmovny ČR přijatým na návrh vlády nebo jedné pětiny všech poslanců.

Mimořádná opatření

Na základě Pandemického zákona mohou Ministerstvo zdravotnictví ČR anebo krajské hygienické stanice (včetně Hygienické stanice hlavního města Prahy) dle jejich územní působnosti nařídit v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu závazná mimořádná opatření, která jsou v zákoně vyjmenována.

Tento výčet možných opatření je poměrně extenzivní a jejich dopad se týká jak soukromého, tak veřejného sektoru. Z hlediska podnikatelské sféry, zejména pak činnosti potravinářského průmyslu, lze ve stručnosti uvést především následující mimořádná opatření:

  • omezení veřejné dopravy nebo stanovení podmínek jejího provozování,
  • omezení činnosti obchodní nebo výrobní provozovny nebo provozu obchodního centra nebo stanovení podmínek pro jejich provoz,
  • zákaz nebo omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, nebo stanovení podmínek jejich konání,
  • příkaz používat ochranné, mycí, čisticí nebo dezinfekční prostředky a další protiepidemická opatření,
  • příkaz testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění COVID-19.

Další mimořádná opatření na základě Pandemického zákona umožňují např. omezení činnosti některých vybraných služeb, zejména estetických (holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetické služby a další) a rekreačních (koupaliště či sauny), omezení výuky na vysokých školách, dále konkrétní omezení, příkazy či zákazy týkající se činnosti zdravotnických zařízeních, zařízeních sociálních služeb nebo věznic a též omezení provozu dotčených prvků kritické infrastruktury.

Zákon současně ukládá povinnost, aby nařízená mimořádná opatření byla ze strany nařizujícího orgánu pravidelně přezkoumávána, a to nejméně jednou za 2 týdny od jejich vydání. V případě, že důvody vydání přijatých opatření pominuly nebo se změnily, je nařizující orgán povinen opatření bezodkladně zrušit či změnit. Taktéž je výslovně připuštěna možnost přezkumu mimořádných opatření i v rámci správního soudnictví.

Nařízená mimořádná opatření ovšem pozbývají platnosti nejpozději se skončením stavu pandemické pohotovosti.

Nad rámec výše uvedeného též platí, že Pandemickým zákonem není dotčena pravomoc Ministerstva zdravotnictví ČR a krajských hygienických stanic vydávat mimořádná opatření i v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví.

Náhrada škody

Dle nově přijatého Pandemického zákona je stát povinen nahradit skutečnou škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám během stavu pandemické pohotovosti, která je v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. Za škodu se ovšem v tomto ohledu nepovažují náklady vzniklé v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků. Stejně tak stát není povinen k náhradě škody, prokáže-li, že si ji poškozený způsobil sám.

Nárok na náhradu škody může poškozený uplatnit u Ministerstva financí ČR nejpozději do 12 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl, nejdéle však do 3 let od vzniku škody, jinak právo na náhradu škody zaniká. Škoda se hradí v rozsahu, v němž poškozený prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné předejít nebo zabránit. Nárok na náhradu škody se ovšem snižuje o výši dotací, návratných finančních výpomocí a jiných podpor poskytnutých poškozenému ke zmírnění dopadů epidemie COVID-19 či dopadů mimořádných opatření.

Výše uvedený způsob uplatnění nároku na náhradu škody je současně podmínkou pro případné další uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Poškozený se v tomto ohledu může u soudu domáhat náhrady škody pouze, pokud do 6 měsíců ode dne jeho uplatnění u Ministerstva financí ČR nebyl jeho nárok plně uspokojen.

Přestupky a trestněprávní konsekvence

Případné nedodržení nařízeného mimořádného opatření sankcionuje Pandemický zákon jako přestupek, za který lze uložit peněžitou pokutu.

Pokuta je určována uvedením její maximální výše, která se liší podle toho, jaké mimořádné opatření bylo porušeno a jestli se porušení dopustila právnická osoba, resp. podnikající fyzická osoba, anebo nepodnikající fyzická osoba. Právnickým a podnikajícím fyzickým osobám je možné uložit pokutu za některé přestupky až do výše 3.000.000,- Kč (resp. 4.000.000,- Kč při opakovaném spáchání). Fyzickým osobám pak může být uložena pokuta za některé přestupky až do výše 1.000.000,- Kč (resp. 2.000.000,- Kč při opakovaném spáchání).

Pandemický zákon současně počítá s možným zpřísněním trestněprávních sankcí pro případy, že trestný čin je spáchán v době stavu pandemické pohotovosti a je jím poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie COVID-19.

Poskytování informací

Ministerstvo zdravotnictví ČR má na základě Pandemického zákona nově povinnost zveřejňovat na svých internetových stránkách aktuální informace, včetně epidemiologické situace onemocnění COVID‑19, přehledu o míře ohrožení obyvatelstva a o opatřeních, která jsou spojena s různou mírou ohrožení, informace o platných a účinných mimořádných opatřeních vydaných podle Pandemického zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví a též další zejména statistické informace.

Realizace mimořádných opatření a jejich koordinace

Pokud se to ukáže být nezbytné k realizaci mimořádného opatření, je Ministerstvo zdravotnictví ČR oprávněno požádat o součinnost některou ze základních složek integrovaného záchranného systému. Výjimečně může být zapojena též Armáda ČR. Pandemický zákon taktéž přiznává Ministerstvu zdravotnictví ČR řadu dalších koordinačních pravomocí a povinností za účelem realizace a koordinace plnění mimořádných opatření.

Doba platnosti zákona

Pandemický zákon byl přijat s časově omezenou dobou platnosti toliko do 28. února 2022. Toto omezení se ovšem netýká ustanovení zákona, která upravují náhradu škody, přestupky, soudní přezkum mimořádných opatření a trestněprávní konsekvence, jejichž platnost není časově limitována.

Závěr 

V souvislosti s dosavadním neuspokojivým vývojem při zvládání epidemie COVID-19 v České republice bylo přijetí Pandemického zákona velmi diskutovaným tématem. K jeho spěšnému přijetí ovšem dochází ve značně turbulentní době. Lze proto s očekáváním sledovat, jaké faktické účinky a dopady přinesou nově zakotvené mechanismy a mimořádná opatření pro fungování zejména podnikatelské sféry.

 

Další vývoj této ale i jiné legislativy související s epidemií COVID-19 budeme samozřejmě nadále bedlivě sledovat.

 

JUDr. Miloš Kulda, Ph.D., advokát – kulda@plegal.cz

Veronika Pečová, právní asistentka – pecova@plegal.cz

 

www.peytonlegal.cz

 

22. 3. 2021

 

 

Zpět na články