Co Vás zrovna
zajímá.

Co přináší zákon Lex Covid (justice)?

Epidemie onemocnění COVID-19 vedla v České republice k přijetí celé řady krizových opatření, která měla z pochopitelných důvodů i nepřímé dopady na konkrétní sféry každodenního života. Na dopady do oblasti soudních, správních, trestních a jiných řízení, exekucí, insolvencí a fungování právnických osob bylo zareagováno zákonem č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, který se rovněž označuje jako tzv. Lex Covid či Lex Covid justice. Zákon byl dne 24. dubna 2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů České republiky a nabyl účinnosti téhož dne.

Zákon upravuje čtyři hlavní právní oblasti, ve kterých bylo nutné udělat ve světle opatření ve vztahu k epidemii onemocnění COVID-19 změny tak, aby se co nejvíce minimalizovaly dopady, které by mohla mimořádná opatření mít. Konkrétně se jedná se o úpravu právní materie týkající se právnických osob, exekučního i insolvenčního práva a prominutí zmeškání procesních lhůt ve vybraných řízeních.

Nová opatření ve vztahu k fungování právnických osob

Práva a povinnosti v souvislosti s právnickými osobami zakládá Lex Covid v časovém omezení, a sice pouze v době trvání mimořádného opatření při epidemii, v jehož důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání zasedání orgánu právnické osoby, nejdéle však do 31. prosince 2020, pokud nebude dále stanoveno jinak.

Rozhodování orgánů

Rozhodování může probíhat s využitím technických prostředků či per rollam písemně, a to bez ohledu na to, zda to připouští zakladatelské právní jednání. Pokud jde o rozhodování per rollam, zde se použijí ustanovení dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Družstvo nebo osoba oprávněná zašle ke svolání členské schůze všem členům návrh rozhodnutí. Lhůta pro vyjádření členů ohledně návrhu je určena stanovami, v opačném případě je 15 dní od doručení. Pokud se člen orgánu do konce lhůty k návrhu nevyjádří, platí, že s návrhem nesouhlasí. Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech členů družstva.

Prodloužení funkčního období členů orgánů

V případě, že uplyne funkční období člena orgánu, prodlužuje se o 3 měsíce ode dne skončení mimořádných opatření, nevyjádří-li s tím příslušný člen orgánu písemně nesouhlas. Prodloužení funkce platí i tehdy, uplyne-li funkční období v době 1 měsíce ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii.

Kooptace členů orgánů

V případě, že neklesne počet členů voleného orgánu pod svou polovinu, může dojít k tzv. kooptaci. Dle zákona je možné jednotlivé členy dodatečně zvolit nebo jmenovat, volba nového člena však musí být odsouhlasena všemi zbývajícími členy daného orgánu, a to až do příštího zasedání orgánu, který je oprávněn k jejich volbě.

Lhůta k projednání účetní závěrky obchodní korporace

Pokud by zákonná lhůta k projednání řádné účetní závěrky s.r.o., a.s. či družstva měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného opatření při epidemii, uplyne 3 měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději však 31. prosince 2020.

Dopad na exekuce

V rámci úpravy exekučního řádu dochází k úpravě prodeje movitých věcí (mobiliární exekuce). Soudní exekutoři nemohou prodej provést až do 30. června 2020, pokud se však nejedná o pohledávku v souvislosti s výživným nebo náhradou újmy způsobenou ublížením na zdraví, případně jinými úmyslnými trestnými činy. Dlužník může však sám s prodejem jeho movitých věcí výslovně souhlasit. K 30. červnu 2020 jsou současně pozastaveny prodeje nemovitých věcí s výjimkou trvalého pobytu dlužníka. I v tomto případě však platí výjimka spojená s výživným, náhradou újmy způsobenou ublížením na zdraví a úmyslnými trestnými činy.

Nové úpravy se dočkají také dlužníci v souvislosti s rozhodnutím přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu. V době od nabytí účinnosti zákona do 31. prosince 2020 se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 (zákaz nakládání s peněžními prostředky, provádění na ně započtení a jiné nakládání) a 3 (omezení práva vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, nevztahují na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu. Výše životního minima jednotlivce se poté určí podle zvláštního právního předpisu účinného k okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu. Tato opatření se vztahují i na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona, avšak právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Současně přichází s tímto zákonem změna občanského soudního řádu, a to ve vztahu ke zvýšení limitu pohledávek pro vydání exekučního příkazu prodejem nemovitých věci, a to ze současných 30 tisíc na 100 tisíc korun.

Splácení peněžitého dluhu

Lex Covid dále přináší ustanovení týkající se (ne)splnění peněžitého dluhu v souvislosti s mimořádnými opatřeními vydanými v souvislosti se současnou epidemií.

Pokud dlužník prokáže, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu, lze po dlužníkovi po dobu jeho trvání požadovat sankce pro případ prodlení pouze do výše stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení.

Použití těchto ustanovení se vztahuje na prodlení, které nastalo ode 12. března 2020. Nevztahuje se však na závazky ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Účinky těchto ustanovení pominou nejpozději 30. června 2020.

Opatření ve vztahu k insolvenčnímu právu

Výrazné změny přináší Lex Covid ve vztahu k insolvenčnímu právu a insolvenčnímu řízení.

Významné je přechodné zrušení povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh pro dlužníky, jejichž úpadek nastal po začátku a v přímé souvislosti s přijetím mimořádných opatření, který bude trvat po dobu 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření, nejdéle však do 31. prosince 2020.

Věřitelé nemají podle tohoto zákona možnost podat věřitelský insolvenční návrh, a to do 31. srpna 2020. Věřitelé nebudou moci zahájit insolvenční řízení, ani v případě pohledávek bez souvislosti s pandemií. Možnost podat nový insolvenční návrh budou mít opět až po 31. srpna 2020.

Bylo přijato i několik opatření ve vztahu k plnění splátkového kalendáře. V oddlužení plněním splátkového kalendáře v insolvenčním řízení, které bylo zahájeno a v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019 nebo bylo-li toto rozhodnutí vydáno v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 12 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, se nepoužije § 398 odst. 4 insolvenčního zákona. Dlužníkovým návrhem není insolvenční soud vázán. V těchto insolvenčních řízeních insolvenční soud nezruší schválené oddlužení, pokud by nesplnění podstatné části splátkového kalendáře bylo převážně způsobeno v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii. V oddlužení plněním splátkového kalendáře v insolvenčním řízení zahájeném do 30. června 2017 lze rozhodnutí vydat i bez svolání schůze věřitelů.

Zákonem byla zavedena přímo do insolvenčního zákona možnost osvobození dlužníka od placení pohledávek, tzv. institut mimořádného moratoria. Dlužníci mohou ode dne vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů do 31. srpna 2020 podat insolvenčnímu soud návrh, který může přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny v případě, že dlužník prokáže, že svou platební neschopnost nezavinil, protože přímo vyplývá z okolnosti, ke kterým došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, a které znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly plnění povinností podle schváleného způsobu oddlužení. Změny byly přineseny i do právní úpravy ve vztahu k plnění reorganizačního plánu.

Dopad na lhůty

Zákon má dopad na běh a promeškání vybraných procesních lhůt v zájmu účastníků řízení především tam, kde to zákon nyní neumožňuje.

Možnosti prominutí zmeškání lhůty se vztahuje i na navrácení lhůty v trestním řízení pro vykonání úkonů ze strany soudních subjektů nebo osob zúčastněných na řízení. Prominutí lhůty se týká občanského soudního, správního a trestního řízení. V zákoně se nezapomíná ani na prominutí zmeškání lhůt v řízení o výkonu rozhodnutí, dále také přináší možnost prominout lhůty týkající se řízení exekučního a insolvenčního, nevyjímaje řízení před Ústavním soudem ČR.

Je nutné podotknout, že prominutí zmeškání lhůty účastníkům řízením nebude uděleno automaticky. Po ukončení nebo zrušení mimořádného opatření či ukončení nebo zrušení nouzového stavu, z něhož plynulo omezené znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, bude muset být o prominutí lhůty zažádáno prostřednictvím návrhu, a to pouze z důvodů přímo vyplývajících z nemožnosti vykonání procesního úkon kvůli mimořádnému opatření. Lhůty pro podání návrhu na prominutí zmeškání procesních lhůt se liší dle typu řízení. Nejdelší lhůta pro podání návrhu pro zmeškání lhůt je stanovena na 15 dní v občanském soudním řízení a řízení před Ústavním soudem. Ve správním soudnictvím je lhůta pro podání dva týdny. V řízení o výkonu rozhodnutí o exekučním a insolvenčním řízení je lhůta stanovena na 7 dnů. Nejkratší doba je pochopitelně stanovena v trestním řízení, kdy má účastník řízení na podání návrhu pouhé tři dny.

Závěr

Zákon byl Vládou ČR předložen a Parlamentem České republiky schválen v relativně krátkém časovém úseku z toho důvodu, aby dokázal reagovat na ty nejzásadnější problémy, s nimiž se mohou subjekty soudních řízeních, právnické osoby a subjekty insolvenčních a exekučních řízení nyní nejvíce potýkat.

Celá řada překážek se dá překlenout aktuálním přístupem soudů či ostatních orgánů v řízeních či výkladem zákona nebo dohodou zúčastněných stran, přesto existují případy, kdy žádná z uvedených cest není možná. Zákon cílí primárně na tyto případy, které by v případě neupravení právní materie v souvislosti s přijatými mimořádnými opatřeními, mohly mít neblahý dopad na osoby v rámci České republiky.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se tématu tohoto článku či mimořádných opatření obecně Vám jsme k dispozici – neváhejte se proto na nás obrátit.

 

Mgr. Jakub Málek, partner– malek@plegal.cz

Eliška Vetýšková, právní asistentka – vetyskova@plegal.cz

Veronika Pečová, právní asistentka – pecova@plegal.cz

 

www.peytonlegal.cz

 

24. 04. 2020

 

Zpět na články